Czech English Deutsh
<div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Petrovské Plže - březen</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Sklepy Starý potok v Sudoměřicích - duben</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Baťův kanál ve Strážnici - Květen</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Sklepy Plže - Petrov</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Splavení Moravy</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Boží tělo ve Tvarožné Lhotě - červen</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Salaš Travičná nad Tvarožnou Lhotou v červnu</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Ovce na salaši</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Obecní den v Kozojídkách Pod Kříbem</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Krajina nad Kněždubem s oskorušemi</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Hody v Hroznové Lhotě - říjen</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Lučina v zimě, pohled na přírodní koupaliště</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Lučina v zimě</i></div>

 
Turistické informační centrum Strážnicko
Mapa regionu v databázi LEADER+
Obnovení tradice Výročních trhů

Obnovení tradice Výročních trhů

Pořádání trhů patřilo v minulosti k těm privilegiím, česky řečeno výsadám, které odlišovali města a také městečka od jejich vesnického okolí. Německý ekvivalent pro označení městečko je „Markt - tržiště“ což podtrhuje jeho význam jako místa výměny zboží, potravin a výrobků. Na ostrožském panství mělo podobné výsady pouze město Uherský Ostroh a městečka Hluk, Nivnice a právě Hroznová Lhota.
Trhy
Udělení trhů se povětšinou vázalo právě na povýšení vesnice na městečko, jako tomu bylo i v případě Hroznové Lhoty. Vesnice Veselská Lhotka roku 1560 povýšena císařem a českým králem Ferdinandem I. Habsburským na městečko a při té příležitosti jí byly uděleny dva jarmarky, týdenní trh a pečeť se dvěma hrozny. Právě ty daly vzniknout novému pojmenovaní městečka Hroznová Lhota.

Při pořádání trhů pak rozlišujeme mezi jarmarky (doslovně der Jahrmarkt - výroční trh), který se konal jednorázově a jeho počátek byl stanoven příslušným privilegiem a trhem týdenním pořádaným v určitý den v týdnu (v Hroznové Lhotě to bylo úterý) a zaměřeným především na směnu běžně používaných potravin – obilí, lesní plody, máslo, sýry, zelenina, atd.

Výroční trhy byly oproti tomu událostí mnohem barvitější. Konaly se povětšinou několik dnů, Trhynezřídka i týden. Přijížděli na ni obchodníci z mnohem větší vzdáleností a dováželi zboží, které nebylo běžně dostupné. Rozsáhlé zastoupení měli především kramáři prodávající látky, stuhy a pentle uplatňující se na ženských krojích. Nechyběli ani kožešníci ze strážnice nabízející ovčí dubené kožichy. Zastoupeni byly překupníci s boty a opasky a samozřejmě i vetešníci prodávající a vykupující starší oblečení.
Častým sortimentem bylo též vybavení domácnosti, mezi nimiž nesmělo chybět hrnčířské nádobí od domácích i vzdálenějších výrobců ze Strážnice, Tupes, Jalubí a dalších, mělo převážně černou zakuřovanou barvu. Dřevené nádobí – bahany, necičky, mísy, solnička, vařečky, kopistě, ale také hrábě, kosiska, lopaty, řešeta a další přiváželi na trh horńáci z nichž obzvláště proslulí byly hloťáci z Nové Lhoty.
K jarmarku neodmyslitelně patřila také hospoda a šenk, kde se domlouvali větší transakce, zapíjel dobrý obchod, čemuž se říkalo likup nebo aldamáš.

Mgr. Vít Hrdoušek a Mgr. Martin Šimša, NÚLK Strážnice

 

|  Tisk  |  ZpětZpět