Strážnicko rodí či přitahuje řadu umělců. Mezi nejvýznamější patří umělci přelomu 19 a 20 století – malíř Joža Uprka (1861-1940) a sochař Franta Úprka (1868-1929),. Ti jsou pohřbeni na " Slováckém Slavíně" na hřitově v Kněždubu. Do Radějova zajížděl s malířs kou školou také známý krajinář Alois Kalvoda. V první polovině 20. století zde žili a tvořili mj malíři Antoš Frolka (1877-1935),  a Karel Benedík (1923-1997). V Hr. Lhotě také působil sochař Leopold Velan (1906-1989). Moderní krajinomalbě se dodnes věnuje ak. mal František Cundrla. V obci Radějov je každoročně pořádáno Radějovské kulturní léto, které představuje různými kulturními akcemi (malířské, fotografické i řezbářské) výtvarnou a uměleckou tradici na Strážnicku. V Kněždubě jsou pořádány každoročně malířské výstavy zdejších rodáků.

Umělecko-řemeslnou  tradici dnes nese Josef Benedík, keramik z Hroznové Lhoty, jehož tvorba vyrůstá z uměleckých kořenů rodiny Uprků. Významnou osobností je i lidový řezbář František Gajda, ze Strážnice.Tradici modrotisku udržuje rodina Jochova ze Strážnice.

Na Strážnicku bývala v každé dědině muzika. Tato tradice, zvláště cimbálových muzik, je živá dodnes. Z primášů vynikl především Vítězslav Volavý (1922-1983), jenž svou prací ovlivnil činnost nově vznikajících lidových hudeb v celé republice. Významnou osobností je i zpěvák Václav Harnoš z Tvarožné Lhoty.  Od roku 1946 jsou v upraveném zámeckém parku každoročně pořádány národopisné slavnosti - mezinárodní folkloristické festivaly, jejichž organizátorem je Národní ústav lidové kultury.

Jedinečná je také lidová architektura slováckého domu se širokým okapově orientovaným průčelím do ulice. Průčelí bývalo zdobeno původně bílou omítkou (ličkou) s modrou podrovnávkou. Od první poloviny 30.let 20.století začala průčelí domů vynikat pastelově barvenou štukovou omítkou s barevně odlišným orámováním oken. Vstup do domu býval kryt typickým výklenkem zvaným žudro. Okolí oken a dveří bývala, zvláště ve Strážnici, obmalována ornamentem. Tento zvyk udržují malérečky dodnes. Jeden z posledních domů se žudrem je v Tasově  č.p. 52 na návsi.