|
Výměra 1,4 ha, nadmořská výška 290-322 m,
k.ú. Strážnice.
Lesní a travnaté porosty na kopci Žerotín
(322 m), 1 km západně od Radějova. Zahrnuje fragment šipákové doubravy a louku s
četnými teplomilnými rostlinami a živočichy.
Neživá příroda
Podloží lokality tvoří zvrásněný Magurský
flyš, modelovaný vrstvami s převahou vápnitých jl1ovců (bělokarpatská jednotka).
Na vrcholové části se nacházejí zbytky štěrků neznámého stáří (mladší třetihory
až čtvrtohory). Na sprašových překryvech vznikla černozem typická.
V území se nachází katolická kaple
postavená v roce 1949.
Rostlinstvo
Část rezervace porůstají křoviny a skupiny
dubu šípáku (Quercus pubescens), které tvoří jediný zachovalý fragment
 šipákové
doubravy v CHKO Bí1é Karpaty.
Na mělkých skeletových půdách tvoří
bezlesní vegetaci teplomilná louka s převahou trav kostřavy žlábkaté (Festuca
rupicola) a sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus). Roste zde řada chráněných
rostlin, jako např. koniklec velkokvětý (Pulsatilla grondis) a sasanka lesní
(Anemone sylvestris), orchideje tořič čmelákovitý (Ophrys holosericea) a vstavač
bledý (Orchis pallens), dále plamének přímý (Clematis recta), kozinec dánský
(Astragalus danicus), len žlutý (linum flavum), chrpa chlumní (Centaurea
triumfettil), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), hvězdnice chlumní
(Asteramellus) a kosatec pestrý (Iris variegata). Na území této přírodní památky
se, na jediné lo katitě v CHKO Bí1é Karpaty, vyskytuje hvězdnice zlatovlásek
(Aster linosyris) a také zahořanka žlutá (Orthantha lutea).
Živočišstvo
Žerotín je významnou lokalitou teplomilného
hmyzu. Kromě obou druhů našich otakárků, fenyklového (Papilio machaon) a
ovocného (Iphiclides podalirius), vyskytuje se zde i hnědásek černýšový
(Mellicta aurelia), většina druhů našich ostruháčků, modrásek černoskvrnný
(Maculinea arion) a vřetenuška štírovníková (Zygaena angelicae). Po dlouhé době
zde byl znovu potvrzen výskyt okáče medyňkového (Hipparchia fagi), který byl
více jak 30 let v Bí1ých Karpatech nezvěstný.
Teplomilný hmyz zastupuje např. cikáda
chlumní (Cicadetta montana), kudlanka nábožná (Mantis religiosa) nebo drvodělka
fialová (Xylocopa vilacea).
Zajímavými ptáky, s kterými se zde lze
setkat, jsou křepelka polní (Cotumix coturnix), krutihlav obecný (Jynx
tarquilla), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), bramborníček černohlavý
(Saxicola torquata), pěnice vlašská (Sylvia nisoria) nebo strnad luční (Miliaria
calandra).
Péče
Od konce devadesátých let 20. století se o
území starají technické služby města Strážnice. Kromě od straňování náletu
dřevin zabezpečují i každoroční kosení lučních porostů. Památka je obklopena
vinohrady, sady a dnes již opuštěnými poli, které způsobují mírné narušení
jejích okrajů. Současně však přispívají k obohacení zdejší fauny bezobratlých,
zejména hmyzu.
|
