Czech English Deutsh
<div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Petrovské Plže - březen</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Sklepy Starý potok v Sudoměřicích - duben</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Baťův kanál ve Strážnici - Květen</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Sklepy Plže - Petrov</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Splavení Moravy</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Boží tělo ve Tvarožné Lhotě - červen</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Salaš Travičná nad Tvarožnou Lhotou v červnu</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Ovce na salaši</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Obecní den v Kozojídkách Pod Kříbem</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Krajina nad Kněždubem s oskorušemi</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Hody v Hroznové Lhotě - říjen</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Lučina v zimě, pohled na přírodní koupaliště</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Lučina v zimě</i></div>

 
Turistické informační centrum Strážnicko
Mapa regionu v databázi LEADER+
Strážnické pomoraví

bylo prvním přírodním parkem v okrese. Byl zřízen vyhláškou Okresního úřadu Hodonín v roce 1993 za účelem ochrany krajinného rázu údolní nivy řeky Moravy. Přibližně 31 km2 takto chráněné plochy představuje ukázku harmonické krajiny bezprostředního okolí přirozeného vodního toku se zbytky starých slepých ramen, mokrými loukami a fragmentem každoročně zaplavovaného lužního lesa. Tyto zlomky přirozené lužní krajiny doplňují staré sady, hodnotné hospodářské lesy a kulturní louky a vytvářejí spolu dnes již vzácný obraz oboustranně prospěšného soužití hospodařícího člověka a přírody.

Běžné hospodaření na pozemcích v přírodním parku není výrazným způsobem omezováno. Zakázány nebo podmíněny vydáním souhlasu orgánu ochrany přírody jsou však činností, které mohou narušovat biologickou hodnotu a krajinný ráz území.

Neživá příroda

Přírodní park je součástí široké říční nivy řeky v povodí řeky Moravy a jejího přítoku, řeky Veličky. Geologický podklad tvoří čtvrtohorní (kvartérní) sedimenty, uložené na starším třetihorním podkladu, tvořeném jíly a písky z doby svrchního pliocénu (mladších třetihor). Kvartérní sedimenty se skládají z říčních uloženin údolní nivy a vátých písků.

Dno údolní nivy je vyplněno písčitými štěrky o mocnosti 6-9 m, které zde řeka nahromadila během poslední doby ledové. Štěrky byly na konci tohoto období na pravém břehu Moravy překryty 10-20 m mocnými vátými písky. Jejich původ není doposud uspokojivě vysvětlen. Předpokládá se však, že byly vyváty větry ze severozápadního směru. Váté písky omezily údolní nivu a vytlačily řeku směrem k jihovýchodu.

Nejmladšími uloženinami jsou povodňové hlíny, které zarovnávají původně členitý povrch nivy. Ukládání těchto hlín nabylo na síle v průběhu 12. a 13. století v souvislosti s odlesňováním v povodí řeky , které pokračuje se vzrůstající intenzitou až do dnešní doby. Geologický vývoj území je možné sledovat v rozsáhlých odkryvech v korytě řeky Moravy. Významné údaje o stáří říčních uloženin poskytují fosilní zbytky stromů. V jílech, spočívajících na bázi kvartéru na pravém břehu řeky Moravy u Strážnice, bylo datováno dřevo staré 44 tisíc let. Stáří dubového kmene z báze povodňových hlín u Bzence-Přívozu bylo stanoveno na 1940 let. Dalšími doklady o minulosti jsou rostlinné zbytky ze starých říčních ramen. Vzácně lze nalézt i kosti a zuby větších savců dochované v říčních meandrech. Všechny tyto údaje umožňují vědcům rekonstruovat krajinu v okolí řeky v minulých dobách.

Podnebí oblasti je výrazně teplé. Průměrné roční teploty se pohybují v rozmezí 9-9,5°C, roční úhrny srážek mezi 585 a 600 mm. Typické jsou slabé přízemní teplotní inverze.

Nejpozoruhodnějším jevem přírodního parku je volně se vyvíjející tok řeky Moravy mezi Bzencem-Přívozem a Rohatcem. Zde na kontaktu řeky s okrajem vátých písků dochází ke značné erozi vedoucí k několikametrovým posunům koryta za rok. U plně vyvinutých meandrů nakonec dojde k protržení meandrové šíje a narovnání koryta, při kterém vznikají slepá nebo mrtvá ramena. Tyto pozůstatky meandrů jsou zajímavým vodním biootopem, pomalu se však zazemňují odumřelými rostlinami, příp. povodňovými splaveninami. Výjimečný úkaz probíhá dva kilometry jihovýchodně od Bzence-Přívozu. Řeka zde odebírá z mocného souvrství vátých písků a na třech místech vytváří strmé písečné stěny vysoké až 15 metrů. V roce 1999 byly tyto stěny s nejbližším okolím vyhlášeny jako přírodní památka Osypané břehy. Zdejší jev navíc ukazuje, jak dříve vznikla "nápadná oválná vykousnutí" okraje vátých písků na pravém břehu řeky Moravy, od Moravského Písku po Hodonín.

Vegetace

V blízkosti řeky převládá lužní les s topolem černým (Populus nigra) , jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a úzkolistým (F. angustifolius), dubem letním (Quercus robur), habrem obecným (Carpinus betulus) a jilmem ladním (Ulmus minor). Takové porosty se vyskytují hlavně na východní straně řeky. V místech s trvale vysokou hladinou podzemní vody lemuje řeku měkký luh s převahou vrb a topolů. Na pískách jsou vysázeny bory. Východně od Rohatce - kolonie a na severovýchodním konci přírodního parku se nacházejí slepá ramena se stojatou vodou.

Dál od koryta řeky tvoří lužní krajinu vlhké až podmáčené louky, které však většinou svůj charakter ztratily odvodňováním a odříznutím od toku ochrannými hrázemi. Byly to jedinečné biotopy, které hostily mnoho dnes již vzácných druhů rostlin a živočichů.

Území říčních meandrů a slepých ramen skýtá vhodné životní podmínky vlhkomilným rostlinným druhům. Bylinný podrost v lužních lesích bývá nejzajímavější v jarních měsících, kdy kvete orsej jarní hlíznatý (Ficaria verna subsp. bulbifera), dymnivka dutá (Corydalis cava), česnek medvědí (Allium ursinum) nebo křivatec žlutý (Gagea lutea). V létě převládá kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Častými keři bývají krušina olšová (Frangula alnus) spolu s brslenem evropským (Euonymus europaea), hlohem obecným (Crataegus laevigata) a kalinou plavou (Viburnum opulus).

Orsej roste i v příkopech a dalších vlhkých místech v luční krajině, spolu s např. kyprejem

obecným (Lythrum salicina), karbincem obecným (Lycopus europaeus) nebo vrbinou obecnou (Lysimachia vulgaris) , vzácně i s chráněným pryšcem bahenním (Euphorbia palustris). U vodních ploch lze někdy spatřit kosatec žlutý (Iris pseudacorus).

Živočišstvo

Okolí vodních toků s bohatou vegetací je domovem mnoha vzácných a ohrožených zástupců živočišné říše. Staré stromy v lužních lesích představují ideální místo pro hnízdění čápa bílého (Ciconia ciconia), volavky popelavé (Ardea cinerea) a luňáka hnědého (Milvus migrans). Největší hnízdní kolonie volavek popelavýh na Moravě byla už dávno před vznikem přírodního parku vyhlášena jako přírodní rezervace Oskovec. Pro ochranu hnízdících čápů bílých vznikla v roce 1991 i přírodní rezervace Oskovec II, na protější straně řeky.

Na podmáčených loukách, posledních v dolním Pomoraví, hnízdí běžně čejka chocholatá (Vanellus vanellus), nepravidelně vodouš rudonohý (Tringa totanus). Dosud zde vzácně hníz- dí také náš největší bahňák koliha velká (Numenius arquata), která zde má jedno ze dvou posledních hnízdišť v rámci celé Moravy. V posledních letech se na nivní louky opět vrací křepelka polní (Coturnix coturnix), koroptev polní (Perdix perdix), chřástal polní (Crex crex), konipas luční (Motacill flava) nebo strnad luční (Miliaria calandra). Pozorován bývá i bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Kulík říční (Charadrius dubius) a pisík obecný (Actitis hypoleucos) osidlují písčité a štěrkové pláže v korytě řeky. Kolmé hlinité stěny vzniklé sesuvem erodovaných břehů jsou ideálním stanovištěm pro hnízdní kolonie břehule říční (Riparia riparia), hnízdí zde i ledňáček říční (Alcedo atthis).

Řeka Morava a její niva odjakživa byla bohatou potravní základnou nejen pro druhy zde hnízdící, ale i pro druhy protahující a zimující - což se naposled projevilo během povodní v roce 1997. Příklady jsou kormorán velký (Phalacrocorax carba), volavka bílá (Casmerodius alba), husy (Anser sp.), moták pilich (Circus cyaneus), orel mořský (Haliaetus albicilla) a mnoho jiných.

Vlastní řeka hostí nemalé množství ryze vodních živočichů. Z ryb zde byl doložen výskyt hrouzka běloploutvého (Gobio albipinnatus) a mřenky mramorované (Noemacheilus barbatulus).

Jedinečnost tohoto území dokazuje i fakt, že zde byl zaznamenán opětovný výskyt bobra evropského (Castor fiber), který byl v minulosti zcela vyhuben.

Z obojživelníků patří k vzácnějším druhům skokan ostronosý (Rana arvalis) , který se zde pravidelně rozmnožuje. Plavební kanál se stal domovem skokanů zelených (Rana "esculenta“).

Ve slepých ramenech lze pozorovat brouka příkopníka rýhovaného (Adlius sulcatus) a splešťuli blátivou (Nepa rubra).

 

|  Tisk  |  ZpětZpět