Czech English Deutsh
<div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Petrovské Plže - březen</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Sklepy Starý potok v Sudoměřicích - duben</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Baťův kanál ve Strážnici - Květen</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Sklepy Plže - Petrov</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Splavení Moravy</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Boží tělo ve Tvarožné Lhotě - červen</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Salaš Travičná nad Tvarožnou Lhotou v červnu</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Ovce na salaši</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Obecní den v Kozojídkách Pod Kříbem</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Krajina nad Kněždubem s oskorušemi</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Hody v Hroznové Lhotě - říjen</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Lučina v zimě, pohled na přírodní koupaliště</i></div> <div id='mbox' class='messageboxstyle'><i>Lučina v zimě</i></div>

 
Turistické informační centrum Strážnicko
Mapa regionu v databázi LEADER+

 Tvarožná Lhota www.tvarozna-lhota.cz , tel.: 518 337 726   19. 5. sobota od 13.00 hod. Otevírání salaše Travičná pořádá INEX Bílé Karpaty

 Ochutnejte oskorušu - její síla přejde i do vás! Oskeruše roste téměr po celé střední a jižní Evropě ovšem nikde ve svém areálu rozšíření nevytváří souvislé porosty a roste roztroušeně ve světlých lesích. V celém areálu je na pokraji vymření! Ovšem oskeruše má řadu nej: strom oskeruše je nejstarší a nejplodnější ovocný strom u nás. I 300letý strom plodí přes tunu ovoce. Jedná se o nejmohutnější druh jeřábu s největšími plody. Oskorušové dřevo je nejtvrdší z evropských dřevin. U nás na Strážnicku rostou největší Oskeruše na světě. Oslava začíná v sobotu 14.dubna ve 13 hodin ve společenském sále ve Tvarožné Lhotě . Čeká vás trasiční košt oskerušových a ovocných destilátů, domácí zabíjačka a pokrmy z oskoruší, prodej stromků oskoruší a ji..

 Vážení přijměte pozvání na  Slavnost oskoruší X.ročník proběhne 30.dubna 2011 od 13,00 hodin v sále obecního domu ve Tvarožné Lhotě . X. ročník bude vyvrcholením deseti let práce na záchraně a propagaci vzácných dřevin a oskoruší zvláště !!! Přihlášky do výstav a soutěží, návrhy nositelů, nabídky pochutin, příjem vzorků oskorušových pálenek a ostatních destilátů bude probíhat do 2.dubna 2011. Degustace vzorků proběhne 15.4.2011 od 17.00 v OD Tvarožná Lhota. Za každý vzorek 0,5 l oskorušovice: : vstup volný, pamětní láhev, katalog a koštovačka. Kontakt mobil : 724 162 265 ; e-mail : hrdousek@c-box.cz či info@tvarozna-lhota.net http://www.tvarozna-lhota.net  

 Tvarožná Lhota INEX - SDA Bílé Karpaty  "Proč právě oskoruše může mít svoji slavnost ? Protože je to nepřehlédnutelný užitečný velikán mezi ovocnými stromy a kdo si ji zamiluje žije v jejím stínu až do smrti." Tak s tímto motem probíhal i IV: ročník Oskrušobraní oslavující Strom Slovácka i celé kulturní Evropy. Akce probíhala jako každoročně koncem září přímo v oblasti největšího rozšíření mohutných oskeruší na Strážnicku na jihu CHKO Bílé Karpaty. V přírodním areálu Salaše Travičná u RO Lučina nad Tvarožnou Lhotou vzdálené 4km od Strážnice ve dnech 27 – 28.9.2008 byl program věnován oskoruším a dalším vzácným druhům ovoce, jako jsou moruše, dříně, mišpule, řešetláky či břeky. S těmito zajímavými dřevinami a jejich využitím se mohli ná..

     Příroda, vinařství 1 PŘÍRODNÍ PARK STRÁŽNICKÉ POMORAVÍ Přírodní park Strážnické Pomoraví chrání od roku 1993 na ploše 31 km2 poslední pestrou mozaiku přírodních biotopů. Unikátní je původní koryto řeky Moravy s meandry, se zbytky starých slepých ramen, každoročně zaplavované lužní lesy s jasany, duby a olšemi a podmáčené louky. Chráněné jsou i zbytky nezalesněných písečných přesypů v okolí železniční trati. V přírodním parku můžete vidět např. tyto ptáky: čápa, volavku, ledňáčka, břehuli, bukáčka, čejku, kolihu; ze savců ondatru, bobra, vzácně i vydru. Jedinečnost zdejší krajiny dokazuje..

  Slavnost oskoruší - slavnost největšího ovocného stromu Evropy "Proč právě oskoruše může mít svoji slavnost ? Protože je to nepřehlédnutelný užitečný velikán mezi ovocnými stromy a kdo si ji zamiluje žije v jejím stínu až do smrti." Tak s tímto motem probíhají každoročně v sobotu po Velikonocích oslavy Stromu Slovácka , kdy je celý večer věnován oskoruším, vzácnému obřímu stromu Slovácka. Místo konání není náhodné - akce probíhá přímo v oblasti největšího rozšíření oskeruší - na jihu CHKO Bílé Karpaty v obci Tvarožná Lhota vzdálené 5 km od Strážnice . Akce má v programu od 13.00 hodin představení fenoménu oskoruší jako vzácného a typického stromu Slovácka. Přednášky a poster..

    Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), na Slovácku zvaný „oskoruša“ nebo taky „oškoruša“, je mohutný a krajinářsky velmi dekorativní strom z čeledi Rosaceae a patří mezi jeřáby. Je to opadavý listnatý strom, který jako solitér dosahuje výšky okolo 15 m, v lesích až 30 m a šířky ve volné krajině i 20 m ! . Oskeruše rostou v Evropě od Španělska po Turecko a Balkán a na sever zasahují až k německému Lipsku. Nikde ve svém areálu rozšíření nevytváří souvislé porosty a roste roztroušeně ve světlých lesíc h.  Mnoho krásných, několik století starých stromů, roste ve vinohradech, zahradách a na mezích právě na Slovácku. proč právě zde jsou ty největší stromy to je záhadou. Oskeruše je na slovácku symbolem záchran..

 Oskeruše je kromě svých užitkových vlastností také velice dekorativní strom, který upoutá tvarem rozkladité koruny, oranžově zbarveným listím na podzim i mohutným větvovím v zimě. V minulosti byla oskeruše oblíbená a proto hojně vysazovaná do sadů a k vinicím. Staré mohutné stromy, často rostoucí osamoceně v pastvinách či polích i dnes dotvářejí charakter krajiny jihovýchodní Moravy. Při výsadbě je proto potřeba dbát nejen na ekologické nároky, ale i na prostornost a dominanci místa. Sazenice Předpěstované sazenice o výšce nejméně 1,5 m (2-3leté) lze vysadit do volné přírody – do vinohradů, biokoridorů, na meze apod. Menší sazenice, cca 0,5-1 m (minimálně jednoleté), lze sadit na místa, kde je zajištěno ožínání vzrostlé trávy a dokonalá och..

  OSKERUŠE – výroba pálenky Oskorušová pálenka dle zkušeností pana Hořáka ze Strážnice Příprava plodů na kvas Sice k vyrobení tohoto lihu neboli lihoviny k chutnému požitku předchází mnoho práce. Počínaje sběrem, tříděním, ručním mačkáním, sypáním do předem připravené nádoby, ošetřením a až po konečné nasypání do kotle. Již naši předchůdci, od kterých jsme tyto znalosti zdědili, pravili: ,,Kolik práce do toho dáš, tolik toho dostaneš.“ V přípravě kv..

  Oskeruše je významnou, ale opomíjenou ovocnou dřevinou. Plody oskeruší jsou velmi ceněny pro své obsahové složení. Jsou zdrojem cukrů (fruktózy 8 - 11,5 %, glukózy, sacharózy), organických k yselin, bílkovin, pektinů, taninů a minerálních látek (vápník, draslík, fosfor, hořčík, jód, bór, železo 0,76 – 0,94 % podíl). Z medicínského hlediska jsou oskeruše mírné diuretikum, laxans, antirevmatikum a vitaminiferum. Lidé žijící v oblastech, kde se oskeruše pěstují, často plody využívají v..

  Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) jinak zvaný oskoruše domácí je mohutný a krajinářsky velmi dekorativní strom z čeledi Rosaceae a patří mezi jeřáby. Oskoruše rostou zvláště ve střední a jihovýchodní Evropě. Nikde ve svém areálu rozšíření nevytváří souvislé porosty a roste roztroušeně ve světlých lesích. Výskyt na JV Moravě je okrajem rozšíření. Oskoruše rostou v porostech světlých lesů v Bílých Karpatech, ovšem většina mohutných stromů roste pro svůj užitek ve vinohradech, zahradách a na mezích. Na Slovácku má tento strom od pradávna široké využití jak léčivých a na vitamín C a minerální látky bohatých plodů, které strom dává až 1t ročně, tak i s vého pevného a krásně barevného dřeva, které patří mezi nejtvrdčí..

  Výměra 6,1 ha, nadmořská výška 170 m, k.ú. Vracov. Část lužního lesa na pravém břehu řeky Moravy, 2,5 km severoseverozápadně od Petrova, 4 km jihozápadně od nádraží Bzenec-Přívoz. Největší hnízdní kolonie volavek popelavých na Moravě. Neživá příroda Rezervace se nachází v nivě řeky Moravy, kterou budují souvrství čtvrtohorních říčních uloženin. Jedná se o holocenní písčitohlinité náplavy, uložené na pleistocénních štěrkopíscích. Půdy mají charakter gle..

  Výměra 2,9 ha, nadmořská výška 170 m, k.ú. Petrov. Část lužního lesa na levém břehu řeky Moravy, 2,5 km severozápadně od Petrova. Významná ornitologická lokalita. Neživá příroda Rezervace se nachází v nivě řeky Moravy. Geologickým podkladem jsou čtvrtohorní říční sedimenty. Ve spodní části jsou uloženy pleistocénní štěrkopísky, na nich leží holocenní písčitohlinité náplavy. Půdní pokryv tvoří fluvizemě glejové. Rostlinstvo Vegetačním krytem území je panonsk&aa..

  V ýměra 75,9 ha, nadmořská výška 165 m, k.ú. Strážnice a Bzenec. Neregulovaný úsek řeky Moravy s třemi vyvinutými meandry s přilehlými lesy, 3 km severozápadně od města Strážnice. Neživá příroda Celé území je tvořeno uloženinami z období mladších čtvrtohor (holocénu). Spodní část výplně údolní nivy tvoří modrošedé písčité štěrky würmské doby ledové, na nichž leží povodňové hlíny a jíly o mocnosti až 5 m. Severozápadní část úze..

  bylo prvním přírodním parkem v okrese. Byl zřízen vyhláškou Okresního úřadu Hodonín v roce 1993 za účelem ochrany krajinného rázu údolní nivy řeky Moravy. Přibližně 31 km2 takto chráněné plochy představuje ukázku harmonické krajiny bezprostředního okolí přirozeného vodního toku se zbytky starých slepých ramen, mokrými loukami a fragmentem každoročně zaplavovaného lužního lesa. Tyto zlomky přirozené lužní krajiny doplňují staré sady, hodnotné hospodářské lesy a kulturní louky a vytvářejí spolu dnes již vzácný obraz oboustranně prospěšného soužití hospodařícího člověka a přírody. Běžné hospodaření na pozemcích v přírodním parku není výrazným způsobem omezováno. Zakázány nebo podmíněny vydáním souhlas..

  Výměra 1,4 ha, nadmořská výška 290-322 m, k.ú. Strážnice. Lesní a travnaté porosty na kopci Žerotín (322 m), 1 km západně od Radějova. Zahrnuje fragment šipákové doubravy a louku s četnými teplomilnými rostlinami a živočichy. Neživá příroda Podloží lokality tvoří zvrásněný Magurský flyš, modelovaný vrstvami s převahou vápnitých jl1ovců (bělokarpatská jednotka). Na vrcholové části se nacházejí zbytky štěrků neznámého stáří (mladší třetihory až čtvrtohory). Na sprašových překryvech vznikla černozem typická. V území se nachází katolická kaple postavená v roce 1949. Rostlinstvo Část rezervace porůstají křoviny a skupiny dubu šípáku (..

  Luční rezervace o výměře 66,4ha leží ukryta v lesích daňčí obory Pusté 4,5km jihovýchodně od Radějova. Tvoří ji druhově bohaté bělokarpatské louky s četnými solitérními stromy, remízky a dva menší rybníky s močály. Z význačných rostlin zde roste kosatec pestrý i trávovitý, len žlutý, kozinec dánský, hořec hořepník a také přes deset různých orchidejí. Na mokřadech můžete vidět orchidej prstnatec pleťový

       Jedním z nejcennějších území  z celé  CHKO Bílé Karpaty  jsou právě louky  ČERTORYJE,  které  byly  vyhlášeny v roce 1987 Národní přírodní rezervací.  Jsou to nejrozsáhlejší  květnaté  bělokarpatské  louky, kde se stýkají fenomeny panons ké, hercinské i karpatské fauny a flory s vysokým  zastoupením  kriticky  ohrožených druhů rostlin, především orchidejí.  Roztroušené stromy- duby, lípy,  břeky  a další  vytvářejí  dojem  rozsáhlého anglického parku. Místy se objevují i prameniště a mokřady s vegetací suchopýrů. Výměra rezervace s ochranným pásmem je tém..

    Bílé Karpaty geologicky náleží k Západním Karpatům. Na jejich stavbě se podílejí tři celky: flyšové pásmo, bradlové pásmo (ve slovenské části pohoří) a Vídeňská pánev. Největší část CHKO Bílé Karpaty zabírá oblast fyšového pásma, tvořeného magurským flyšem. Ve starších třetihorách moře pokrývalo severní a severozápadní pásmo Karpat. Na jeho dně se vlivem pohybů zemské kůry střídavě usazovaly pískovce a jílovité horniny. Tento typ usazenin se označuje jako flyš, tedy pískovce, proložené vrstvami jílovců a slínovců. Měkký a snadno erodovatelný flyš ovlivnil celý reliéf Bílých Karpat, pro který jsou typické měkce modelované hřbety s mírnými dlouhými svahy a ostře zař..