Výměra 75,9 ha, nadmořská výška 165 m, k.ú. Strážnice a Bzenec.

Neregulovaný úsek řeky Moravy s třemi vyvinutými meandry s přilehlými lesy, 3 km severozápadně od města Strážnice.

Neživá příroda

Celé území je tvořeno uloženinami z období mladších čtvrtohor (holocénu). Spodní část výplně údolní nivy tvoří modrošedé písčité štěrky würmské doby ledové, na nichž leží povodňové hlíny a jíly o mocnosti až 5 m. Severozápadní část území je pokryta navátými písky. Půdy údolní nivy je možno charakterizovat jako naplavené hnědozemě s oglejenou spodinou.

Osu území tvoří řeka Morava meandrující v přirozeném korytě. Hladina podzemní vody ko lísá podle hladiny řeky v korytě. V suchých obdobích teče spodní voda směrem do koryta, při vysoké hladině vody v řece je naopak spodní voda doplňována z řeky. Průměrná hladina spodní vody se pohybuje dva až tři metry pod povrchem nivy.

Unikátním geomorfologickým výtvorem je pí sečná stěna převyšující údolní nivu o cca 13 m, která vznikla na styku toku s vátými písky v nárazovém břehu meandru.

Čtvrtinu území tvoří vodní plocha, polovina je les. V současné době tvoří 20 % území orná půda.

Rostlinstvo

Druhová skladba lužních lesů je silně pozměněna. Jilmové luhy a dubové jasaniny byly nahrazeny topolem černým (Populus nigra) a kříženci topolů nebo ořešákem černým (Juglans nigra). V menší míře jsou zastoupeny porosty s dubem letním (Quercus robur), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a úzkolistým (F. angustifolia), lípou malolistou (Tilia cordata) a jilmem ladním (Ulmus minor). Bylinný porost se skládá z kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), zlatobýlu obrovského (Solidago gigantea), netýkavky nedůtklivé (Impatiens noli tangere) a malokvěté (I. parviflora), ostružiníků (Rubus sp.), na okrajích roste i podražec křovištní (Aristolochia clematitis). Původní doubravy na vátých píscích byly nahrazeny borovicí lesní (Pinus sylvestris), jejichž podrost ovládla tráva třtina křovištní (Calamagrostis epigejos).

Na místech blízko břehu se vyskytují jedno až dvouleté pískomilné rostliny, jako jsou kolenec jarní (Spergularia morisonii), pavinec modrý (Jasione montana) nebo silenka ušnice (Silene otites).

Živočišstvo

Na březích řeky můžeme pozorovat stopy po výskytu bobra evropského (Castor fiber). Z významných ryb lze jmenovat hrouzka běloploutvého (Gobio albipinnatus). Na písčitých plážích vzácně hnízdí kulík obecný (Charadrius dubius), pisík obecný (Actitis hypoleucos) a ledňáček říční (Alcedo atthis). V písečných stěnách hnízdí břehule říční (Riparia riparia).

Břehy Moravy jsou domovem velkého množství bezobratlých. Bylo zde např. zaznamenáno 51 druhů pavouků a více než sedmdesát druhů střevlíkovitých brouků.

Péče

V současné době není chráněné území zásadně ovlivňováno činností člověka, s výjimkou narůstajícího zájmu o rekreační využití řeky Moravy. Existuje však řada potenciálních ohrožení souvisejících s hospodářským využíváním krajiny. Jedná se o splavnění řek Dunaj-Odra-Labe a jejich vzájemné propojení, dokončení regulace řeky Moravy a rovněž pokračují těžbu písku. Zásoby písku a štěrkopísku v této oblasti však byly převedeny do nebilančních zásob. To znamená, že jejich bezprostřední těžba nehrozí a to právě z důvodů existence chráněného území a tím převahy obecného zájmu ochrany životního prostředí nad zájmy hospodářskými.